Téma 4 z 64· Základy veřejné hodnoty

Sociální diskontní sazba

Sociální diskontní sazba převádí budoucí náklady a přínosy na dnešní hodnoty, aby bylo možné programy s výnosy rozloženými na desetiletí porovnávat na společném základě. Green Book ministerstva financí (HM Treasury) předepisuje klesající schéma ukotvené na 3,5 % pro prvních 30 let, vycházející z Ramseyho vzorce — konkrétní, citovatelné číslo, které se stalo živým politickým a etickým sporem všude, kde se aplikuje na dlouhodobé závazky, jako je klimatická politika či infrastruktura.

Proč na tom záleží

Libra přínosu získaná za 30 let nemá stejnou hodnotu jako libra přínosu získaná dnes, a to z důvodů, které jsou zčásti o čisté časové preferenci (lidé a společnosti dávají přednost dobrým věcem dříve) a zčásti o růstu (očekává se, že budoucí společnost bude bohatší, takže pro ni libra na okraji znamená méně). Příloha 6 Green Booku odvozuje standardní britskou diskontní sazbu z Ramseyho vzorce, kombinací míry čisté časové preference s očekávaným tempem růstu spotřeby a elasticitou mezní užitečnosti spotřeby, což dává zveřejněnou sazbu 3,5 % ročně pro roky 0–30, klesající podle zveřejněného schématu pro roky 31 a dále (až na 1 % pro roky 301+). Toto schéma existuje právě proto, že konstantních 3,5 % složených po století by učinilo prakticky jakýkoli dlouhodobý přínos — protipovodňovou ochranu zachraňující životy za 80 let, snížení emisí uhlíku odvracející škody za 100 let — v současné hodnotě zanedbatelným, což Treasury posoudilo jako nevěrohodný etický závěr pro skutečně dlouhověké infrastrukturní a environmentální rozhodnutí.

Diskontní sazba je sporná právě proto, že její volba není neutrální technický parametr: kóduje úsudek o tom, kolik by společnost měla obětovat dnes pro lidi, kteří se ještě nenarodili. Sternova zpráva o ekonomice změny klimatu (Stern Review, 2006) použila diskontní sazbu blízkou nule (čistá časová preference kolem 0,1 %) s argumentem, že diskontovat blahobyt budoucích generací na úrovni něčeho podobného tržním sazbám je eticky neobhajitelné, je-li škoda (katastrofická změna klimatu) nevratná. Kritici — zejména William Nordhaus — namítali, že Sternova téměř nulová sazba přeháněla argument pro okamžité výdaje na klima tím, že téměř jakýkoli dnešní náklad činí ospravedlnitelným vůči sotva diskontovanému budoucímu přínosu. Spor nebyl o matematice; byl o tom, čí etický rámec má sazbu stanovit, a zůstává standardní ilustrací, proč je diskontní sazba politickou volbou, nikoli jen pojistně matematickým vstupem.

Matematika

Ramseyho vzorec stojící za sazbou Green Booku:

r = ρ + η·g

kde:
  r = sociální diskontní sazba
  ρ = míra čisté časové preference (netrpělivost + riziko katastrofy)
  η = elasticita mezní užitečnosti spotřeby
  g = očekávané roční tempo růstu spotřeby na obyvatele

Klesající schéma Green Booku (příloha 6, ilustrativní — přesnou zveřejněnou tabulku ověřte v aktuálním vydání):

Roky 0–30:    3,5 %
Roky 31–75:   3,0 %
Roky 76–125:  2,5 %
Roky 126–200: 2,0 %
Roky 201–300: 1,5 %
Roky 301+:    1,0 %

Současná hodnota budoucí částky:

PV = FV / (1 + r)^t

Praktický příklad

Protipovodňový projekt: projekt přinese 10 milionů £ odvrácených povodňových škod v roce 40.

Při pevné sazbě 3,5 %: PV = 10 000 000 / (1,035)^40 ≈ 2,52 milionu £ — přínos vypadá malý.

Při klesajícím schématu Green Booku (3,5 % pro roky 0–30, poté 3,0 %) se výpočet skládá při 3,5 % prvních 30 let a při 3,0 % pro roky 31–40:

PV = 10 000 000 / [(1,035)^30 × (1,03)^10]
   = 10 000 000 / [2,807 × 1,344]
   ≈ 10 000 000 / 3,773
   ≈ 2,65 milionu £

Klesající schéma mírně zvyšuje současnou hodnotu dlouhodobých přínosů oproti pevné vysoké sazbě — což je výslovný účel schématu, neboť pevných 3,5 % po století by diskontovalo přínos 100 milionů £ v roce 100 na méně než 3,3 milionu £.

Digitální infrastruktura: vládní migrace do cloudu za 4 miliony £ nyní má odvrátit 500 000 £ ročně nákladů na údržbu starších systémů po dobu 15 let. Při 3,5 % je současná hodnota této anuity přibližně 500 000 £ × 11,52 (15letý anuitní faktor při 3,5 %) ≈ 5,76 milionu £ — s pohodlným přesahem nad náklady 4 miliony £, případ s kladnou čistou současnou hodnotou, který by při naivně zvolené vyšší sazbě vypadal výrazně slaběji (při 7 % klesne tentýž anuitní faktor na zhruba 9,11, tedy 4,56 milionu £, stále kladné, ale s mnohem užší rezervou).

Souvislost s softwarovým inženýrstvím

Většina softwarových byznys případů běží na 3–5 let, hluboko uvnitř pásma pevných 3,5 %, takže klesající schéma zřídka působí přímo — ale podkladová disciplína je důležitá pro každou vládní technologickou investici s dlouhou životností aktiva (národní platforma, program datové infrastruktury, vícedekádová smlouva):

  • Používejte zveřejněnou sazbu Green Booku, nikoli interní „hurdle rate“ vypůjčenou ze soukromých financí; auditoři a recenzenti Treasury budou očekávat standardní schéma.
  • U přínosů realizovaných mnoho let po spuštění (dlouhodobé úspory na údržbě platformy, narůstající hodnota ekosystému otevřených dat — viz hodnota otevřených dat) může volba diskontování změnit byznys případ z kladného na záporný; učiňte sazbu a horizont explicitními předpoklady, nikoli skrytými výchozími hodnotami.
  • To přímo vstupuje do hodnocení podle Green Booku, modelu pěti případů, který formálně vyžaduje diskontovaný peněžní tok, a do oceňování blahobytu, kde se tatáž otázka diskontování objevuje u nepeněžních přínosů blahobytu.
  • Viz také mezigenerační spravedlnost a diskontování udržitelnosti pro spor Stern versus Nordhaus aplikovaný konkrétně na investice do environmentálních a klimatických technologií.

Úskalí

  • Použití pevné sazby pro velmi dlouhé horizonty. Klesající schéma Green Booku existuje právě proto, že konstantní sazba podhodnocuje skutečně dlouhodobé přínosy; ověřte, které pásmo platí, místo abyste všude používali výchozích 3,5 %.
  • Považování diskontní sazby za eticky neutrální. Spor Stern–Nordhaus ukazuje, že sazba kóduje hodnotový úsudek o budoucích generacích; její změna mění, které programy vypadají ospravedlnitelně, takže by měla být uvedena a obhájena, nikoli skryta ve výchozí hodnotě tabulky.
  • Zaměňování sociální diskontní sazby se soukromými kapitálovými náklady. Vládní náklady na půjčky a soukromé požadované výnosy jsou jiné pojmy než sociální sazba odvozená z Ramseyho vzorce a jejich záměna ve veřejném hodnocení typicky zkreslí výsledek ve prospěch krátkodobých výnosů.
  • Nekonzistentní diskontování reálných a nominálních peněžních toků. Sazba Green Booku je reálná (očištěná od inflace); diskontování nominálních peněžních toků touto sazbou podstatně podhodnocuje současné hodnoty.

Zdroje

  • HM Treasury, „The Green Book: Central Government Guidance on Appraisal and Evaluation“, příloha 6 (2022). https://www.gov.uk/government/publications/the-green-book-appraisal-and-evaluation-in-central-government
  • Stern N. „The Economics of Climate Change: The Stern Review.“ HM Treasury, 2006.
  • Nordhaus WD. „A Review of the Stern Review on the Economics of Climate Change.“ Journal of Economic Literature, 2007;45(3):686–702.
  • Ramsey FP. „A Mathematical Theory of Saving.“ Economic Journal, 1928;38(152):543–559.